Terénní výuka v údolí říčky Ponávky očima žáků 4. A

Zde máme postřehy žáků 4. A k terénní výuce.

„V pondělí 26. 5. jsem byla se třídou a paní učitelkou na terénní výuce. Máčeli jsme si nohy v říčce, dělali broučí závody a zkoumali hmyz pod lupou. Šli jsem lesem a slyšeli zpívání ptáků. Paní učitelka nám řekla nové slovo – regulované vodní toky.“ Sára 🐞

„V 7:50 h jsme vyšli ze školy. Šli jsem do lesa. bylo to tam nádherný a voňavý jako květiny. Byl tam i potůček, po kterém jsme šli, ale pak jsme z něj museli vylézt. Jeden kámoš si tam donesl prut a lovil ryby. Sice žádnou nevylovil, ale věřím, že to byla nádhera. Nakonec jsem si to užil!“ Sam 🐠

„Šli jsme lesem a dostali jsem plastové kelímky, do kterých jsme sbírali hmyz. Já osobně jsem chytil velkého mravence. Potom jsme se všichni přesunuli k potůčku Ponávka. Dostali jsme kelímky, do kterých jsme měli nabrat 100 ml vody. Po zadaném úkolu jsme se mohli projít potůčkem. Potůček byl příjemný, osvěžující, ale studený. Výlet se mi strašně líbil.“ Michal 💧

Jeli jsme autobusem č. 70 do Jehnic. Závody hmyzu v běhu na 1 m vyhrál páteříček sněhový. Svačili jsem ve starém lomu. Viděli jsem různé druhy hmyzu, ryby v rybníce, volavku, šídla. Chodili jsme ve vodě. Bylo to hrozně moc veselé a bylo docela horko. Zjistili jsme, že okolí potoku se stromy je jako klimatizovaná místnost. Rozdíl teplot mezi údolím a cestou po vyhřáté asfaltové cestě na poli byl obrovský. Ještě že nám velké lopuchové listy posloužily jako kšiltovky. (upravený text od Tymura) 🌡